Jindřišská věž

Historie Jindřišské věže

Zvonice kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty

Karel IV. – císař římský a král český podepsal 3. dubna 1347 na Křivoklátě zakládací listinu Nového Města pražského. Tento velkolepý urbanistický záměr ve středověké Evropě nenacházel obdoby.

Otisk pečetidla Nového Města pražského z roku 1570		Znak Nového Města pražského z roku 1649

Hlavními centry Nového Města pražského se staly Dobytčí trh (Karlovo náměstí), Koňský trh (Václavské náměstí) a Senný trh (Senovážné náměstí). V této době byly též vytyčeny Jindřišská a Vodičkova ulice, které spojovaly všechny tři hlavní trhy. A právě v Jindřišské ulici byl postaven již v polovině 14. století farní kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty spolu se hřbitovem, zvonicí, farou a farní školou.

 

Nově založený park na Karlově náměstí v roce 1870		Karlovo nám. v r. 2002

 

Václavské náměstí z místa zrušené Koňské brány v roce 1878 fotografoval F. Fridrich		Pohled na Václavské náměstí v roce 2002 z rampy Národního muzea se sochou sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka, která byla odhalena v roce 1912

 

Pohled na Senovážné náměstí (Senný trh) z Jindřišské věže pravděpodobně v r. 1911. V pozadí vrch Vítkov na Žižkově. Fotografie před zbouráním domku Městské váhy (1912) a před výstavbou paláce Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického (1916)		Pohled na Senovážné náměstí po jeho obnově v roce 2002 ze 4. patra ČSOB (dříve palác Pojišťovacího spolku průmyslu cukrovarnického)

První zmínky o původní dřevěné zvonici se objevují v letech 1472-1475. Nynější renesanční zvonice ze 70. let 16. století stojí na místě tehdejšího hřbitova. Je postavená z kamene se čtvercovým půdorysem s dvěma kordónovými římsami. Ve zvonici je umístěn pozdně gotický zvon z r. 1518 o průměru 101 cm od Bartoloměje z Nového Města pražského.

Nejstarší dochované zaměření zádušního areálu kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty zhotovené kolem roku 1780. Na výkrese je dobře patrný půdorys původní hřbitovní zdi, kostela (uprostřed), zvonice (vlevo dole), správní budovy (vlevo nahoře), kaple Jeruzalémská s márnicí (vpravo nahoře), fara a církevní škola (vpravo dole). V levém horním rohu je pohled ze strany hřbitova na správní budovy a pohled na hlavní průčelí zvonice. V pravém horním rohu stávající průčelí kostela (vlevo) v konfrontaci s nerealizovaným návrhem pozdně barokního průčelí kostela (uprostřed) od stavitele Františka Zelinky (1739-1809) a pohled na kapli Jeruzalémskou ze strany hřbitova (vpravo). Vlevo dole v horní části je pohled od kostela na faru, církevní školu a hřbitovní bránu. V dolní části pak pohled na faru z Jindřišské ulice včetně vchodu do dvora (vpravo)

V době výstavby zvonice byly vyrobeny i věžní hodiny se dvěma cimbály datované r. 1577. Za švédského obléhání Prahy v r. 1648 byla zvonice využita obránci Prahy a tím silně poškozena. Zásadní opravy se zvonice dočkala až v roce 1878-1880.

 

...davše klínot poctivý, věži pro čest Boží, poctivost, pohodlí, opatření a pro vše dobré téhož záduší sv. Jindřicha stavěti... Zapsáno roku 1599

Dlátovitý tvar střechy s nárožními věžičkami dle návrhu arch. J. Mockera z r. 1874 je pokryt břidlicí. Tato střecha a její unikátní krov se svou majestátní výškou 31,86 m i samotná zvonice s celkovou výškou 65,7 m patří k významným a charakteristickým dominantám Prahy. Věž je velmi dobře viditelná z Václavského náměstí.

Rok 1874		Rok 1874		Rok 1876		Rok 1877
Definitivní novogotické úpravě střechy a centrálního vchodu zvonice sv. Jindřicha předcházela v letech 1874–1877 celá řada alternativních návrhů arch. Josefa Mockera

Více se o historii věže můžete dočíst v knize Stověžatá Praha od Josefa Podzimka, kterou lze zakoupit buď přímo v Jindřišské věži nebo v každém dobrém knihkupectví.